Když se mě mladí lidé ptali jestli jít na VŠ když chtějí dělat v IT, tak jsem většinou odpovídal ve smyslu že jestli najdou pro ten obor vášeň, tak ať jej dělají. Peníze se vydělají snadno a kariérně se dá růst bez ohledu na formální vzdělání.
Na VŠ můžou i kdykoliv později, pak i spíše budou vědět co od ni chtějí a dobrou školu tak zvládnou lépe vytěžit. Také budou méně tolerantní k plýtvání časem na neefektivní činnosti kterých je bohužel na školách spousta.
Dnes se změnilo s AI to že junior bez zkušeností má velmi nízkou hodnotu na trhu práce a v tom škola stejně nepomůže. Naopak bude ještě mnohem více bolet to plýtvání časem na výuku dovedností, které už nikdy člověk nebude dělat ručně.
Trh je teď v distribuci. Všichni hledají nové způsoby práce, jak na trhu prodávat nějakou hodnotu. A dvacátník s nadšením pro obor to pivotování zvládne lépe než mnozí jiní na tom trhu.
Alternativní strategie je na 5 let se zašít do akademické bubliny, nechat se život rodiči a doufat že pak už bude trh v novém ekvilibriu, firmy budou vědět co vlastně na pracovním trhu poptávají a jak prodat i práci juniorů.
A že ta akademická bublina nebyla tak mimo že by bylo efektivnější ty roky raději strávit střídavě v truhlářské dílně a vibe kódováním.
