zdrávasy nepomohou
až vkročíš ladnou nohou
v noční čerň vesmíru
v nočníku budeš tonout
teprv tam za oponou
hladiny zříš víru
ve víru galaxií
kde bozi sprostě pijí
na dráze mléčné
likéry z vaječníků
prýští jim z konečníků
na nebe věčné
jež chladně orámují—
zatímco onanují—
mramorem porcelánu
jen odvážní se zhostí
horizont událostí
překročit k ránu
hledači přiopilí
lacinou poesií
nalijem prašivým
tak tedy sami sobě
hrabajíce se v hrobě
vesmírem blitštivým
#925755