V knize 1984 byl Winston Smith byl mučen na skřipci a do jeho těla byl vpouštěn proud. Většina jeho zubů vypadala a i ty poslední se nebezpečně viklaly. Předtím byl Winston opakovaně bit, dokud se psychicky úplně nezhroutil. A pak znovu. Když Winstona O'Brian pustil z mučících nástrojů, postavil ho před zrcadlo, kde  Winston viděl sebe jako totální trosku. Otočí se na O'Briana a zeptá se ho: "Co jste mi to udělali?" "Ale kdepak my?! To ty sám sis tohle způsobil. Svou neloajalitou vůči našemu pořádku. Musíš zkrátka pochopit, že tohle je důsledek tvého jednání." A O'Brian nakonec dovedl Winstona do místnosti 101, o které se vědělo, že z ní má každý strach Nakonec pod vlivem strachu obětoval svou nejlepší přítelkyni a milenku Julii. Po procesu mu bylo tělo ortopedicky opraveno, rány a záněty ošetřeny, zuby vytrhány a nahrazeny protetikou a byl navrácen do normálního života. Byl ale poznamenán tím, že se už nemůže Julii podívat do očí a stejným procesem si prošla i Julie a byla poznamenána úplně stejně. Celý proces totiž měl v mučených vyvolat permanentní pocit bezcennosti jako jednotlivců a učinit je tak závislejšími na vůdci. Veškerá zdravotní náprava měla účel v tom, že vůdce všechno dává a může všechno vzít. Lze spatřit jistou podobnost s naší současnou situací. Když jistí provládní lidé opakují heslo že: "Vláda nemůže za vaše posraný životy!" není to v jistém smyslu podobné? Současné narativy o problémech naznačují, že jsme si my jednotlivci zavinili sami, že si nedokážeme zlepšit své životy. O to vtipnější je pak to, když Petr Fiala lže o tom, že naše země vzkvétá a obhajuje tato tvrzení s tím, že jen chce zvýšit sebevědomí národa. Problém Fialy však je v tom, že ani on sám netuší, co se vlastně děje. Andrej Babiš taky netuší, co se vlastně děje, nelze tedy očekávat, že volby podle současných průzkumů přinesou návrat růstu a prosperity. Jelikož ani Babiš netuší, proč za jeho vlády ekonomika rostla. Ve skutečnosti se obě strany jen hádají, kdo je na burze lepší trader ačkoliv nikdo neví kam se trhy budou vyvíjet. Nepomůžou tomu ani ekonomové jako Petr Bartoň, Štěpán Křeček či Lukáš Kovanda. Všichni totiž operují jen s možnostmi malé země, která se buď může připojit k plánům větší země, více zemím, anebo přijmout výsledný stav. Co ale může naše malá země ovlivnit je snížení regulací na podnikání, stavebnictví a snížení daní i za cenu redukce státních služeb a snížení počtu zaměstnanců. Naše země by získala konkurenční výhodu pro zahraniční podnikatele, kteří by k nám přesouvali část produkce a v takovém případě by se mohlo vyplatit i zrušení POZE u elektřiny a snížení ceny za distribuci, byť by to bylo chápáno jako zaostávání v investicích do energetiky, ale zase by se to vyplatilo v ekonomickém růstu a tím pádem i ve vyšším výběru daní.