Barák Chytrák

Jak poznat zda slunce svítí a nebo je pod mrakem? Stačí k tomu senzor intenzity osvětlení (kolik luxů je venku). https://www.youtube.com/watch?v=hhwQW6qIMNQ

GLaDOS & Home Assistant Voice https://nostr.download/41567ebb188aca594574d17f5d01465cb339329501a119907214fed4c8535fd8.mp4

OpenWrt udělalo vlastní WifiRouter https://openwrt.org/toh/openwrt/one - Předinstalovaný OpenWrt - WiFi 6 - Jen dva porty (ale na to ho posadit před switch jako router a WiFi AP to bohatě stačí) - Měl by jít napájet přes PoE - Jde k tomu připojit extra storage Více informací zde: https://docs.banana-pi.org/en/OpenWRT-One/BananaPi_OpenWRT-One

Kolik rekuperuje rekuperace? Jak se to počítá? Co to je entalpie vzduchu? Ve videu dopodrobna vysvětlují, jak se dá výkon jednotky spočítat. Ukazují práci s Mollierovym diagramem a jak to naprogramovat do chytré domácnosti Loxone. https://www.youtube.com/watch?v=3pF7UbJ_ptQ

Zkusil jsem vytápět místnost krypto-minerem. Jaké to je? V obýváku jsem zapojil vypůjčený miner na těžbu shitcoinů. Má výkon 1200 W a ovládám ho automatizací jako přímotop. Shitcoiny nemusím řešit – to si majitel řeší sám, já jsem pouze hosting. - Majitel platí za elektřinu 1,50 Kč/kWh. - Naštěstí po mně nevyžaduje nepřetržitý provoz (uptime), takže miner můžu podle potřeby vypínat a zapínat. Miner vypínám tak, že odešlu API příkaz na mining pool, který zařízení vypne (aby nedostával hard reset). Pak počkám 120 sekund a vypnu chytrou zásuvkou. Při zapnutí stačí zásuvku znovu zapnout – miner se sám nabootuje (má nastavené automatické zapnutí při připojení k napájení v BIOSu). Zajímavé poznatky: 1. Okamžité teplo: Jakmile miner spustím, okamžitě začne foukat horký vzduch, který se rychle rozšíří po místnosti. Tepelný komfort je téměř okamžitý. Miner topí vzduchem o vysoké teplotě, což vytváří příjemný pocit – podobný tomu, jako by v místnosti byla kamna. 2. Přetápění: Mám dobře zateplený dům a miner a tak musím miner často vypínat a zapínat, aby nedošlo k přetopení místnosti. Nastavil jsem ho ale tak, aby běžel vždy alespoň hodinu v kuse, ať se necykluje moc často. Teoreticky by šlo vytvořit systém pro plynulou regulaci – řídit výkon těžby a tím i spotřebu elektřiny a produkci tepla. Jenže i v nečinnosti zařízení spotřebovává fixních 300 W. Znamenalo by to nějakou chytřejší logiku a rozúčotvání ceny elektřiny a to se mi nechtělo už řešit. 3. Hlučnost: Zařízení je sice slyšet, ale hluk není nijak výrazný a v místnosti neruší. No a vyplatí se to? Absolutně ne! Za pár týdnů se chystám instalovat klimatizaci (o tom někdy příště), která bude mít úplně jinou úroveň efektivity. Fixní offset nákladů, který vytěžené shitcoiny přinášejí, se při dnešních cenách energii s učinností tepelného čerpadla srovnávat. A to nepočítám pořizovací cenu stroje, protože jej mám vypůjčený. - Za 15 let by mi miner ušetřil 135 000 korun. - Klimatizace (se započtením pořizovací ceny) mi za 15 let ušetří 360 000 korun. Samozřejmě každému to muže vyjít jinak podle toho, jak si odhadne cenu elektřiny, jakou má pořizovací cenu klimatizace nebo tepelného čerpadla a kolik tepla potřebuje na sezónu. Nemyslím si ale, že by to mohlo vyjít ve prospěch mineru, pokud nejste v nějaké opravdu unikátní situaci. Takže za mě je to jen hezká hračka a nebo dočasné řešení, než se dořeší klimatizace. Na grafu je vidět, jak se miner zapíná a na fotce jaký krasavec to je. :)

Máte doma rekuperaci? A víte, kolik tepla vám rekuperuje? Na displeji nebo v chytré aplikaci možná vidíte údaj, že vám právě „zachraňuje“ například 642 W tepla. Co toto číslo přesně znamená? Větráním dochází k výměně vzduchu. Otevřeme okno, a teplý „znehodnocený“ vzduch proudí ven, zatímco studený čerstvý vzduch přichází dovnitř. Teplý (a vlhký) vzduch z interiéru obsahuje více energie, zatímco studený (a suchý) vzduch méně. Tím dům ztrácí teplo. Kdybychom uměli tyto energie přesně spočítat, jejich rozdíl by nám ukázal, kolik tepla uniká takříkajíc „Pánubohu do oken“. Jak to spočítat? Je to trochu oříšek. Energii vzduchu se často říká entalpie. Ta se skládá ze dvou složek: energie suchého vzduchu a energie obsažené ve vlhkosti přítomné ve vzduchu. Právě vlhkost zde hraje zásadní roli. Vzorec pro výpočet entalpie je poměrně složitý, ale pokud znáte relativní vlhkost vzduchu, jeho teplotu a atmosférický tlak, můžete dosadit do rovnice a získat výsledek. Výsledek se obvykle udává v jednotkách kJ/kg (kilojouly na kilogram vzduchu). Rekuperace má čtyři různé potrubí, kterými proudí čtyři různé proudy vzduchy: 1. vzduch odsávaný z domu, 2. odpadní vzduch vyfukovaný ven, 3. vzduch nasávaný zvenčí, 4. vzduch přiváděný do místností. Rekuperační jednotka měří teploty a vlhkosti těchto proudů vzduchu a následně počítá, kolik tepla rekuperuje. Rekuperovaná energie se určí jednoduše: jde o rozdíl mezi energií přiváděného vzduchu do místností a energií venkovního vzduchu. Tedy o energii, o kterou se venkovní vzduch ohřeje na výměníku rekuperace. Abychom získali výkon ve wattech, na který jsme zvyklí, je nutné výsledek vynásobit množstvím vzduchu (hmotností), které jednotka vymění za hodinu. Rozdíl energií venkovního a odpadního vzduchu představuje tepelnou ztrátu rekuperace (například u mě je to 200 W). Stejný rozdíl by měl vycházet mezi energií odsávaného vzduchu a vzduchu přiváděného. Na prvním obrázku je aktuální příklad entalpie proudů vzduchu u mě doma:: Na druhém obrázku je průběh ztrát domu během dne: Na třetím obrázku je průběh tepla, které se podařilo zachránit: *Oba grafy ukazují výkon ve wattech. Ztracená nebo zachráněná energie v kWh by pak byla jednoduše vypočítána jako integrál těchto výkonů v čase.

Ukázka toho jak vypadá takový tepelný most. Na fotce z termokamery je vidět železobetonový věnec. Na druhé fotce pak rám oken. V místnosti je 22°C. Kdyby vlhkost v místnosti kde je 22°C dosáhla 65%, tak by na rámu okna nastal rosný bod. Zchlazením vzduchu na rámu na 15.12°C by se relativní vlhkost dostala na 100%. Vlhkost která by se "nevešla", by se začalo srážet na okenním rámu.

Relativně častým problémem v domě nebo bytě je voda na oknech, parapetech a zdech. Tato místa pak mají tendenci plesnivět. Proč k tomu dochází a co s tím dělat? Vzduch pojme množství vlhkosti úměrné své teplotě. Čím teplejší je, tím více vody dokáže pojmout. Když však dojde k ochlazení vzduchu pod hodnotu, při které už tuto vlhkost nedokáže udržet, vodní pára se ze vzduchu vysráží do kapiček vody. Teplotě, na kterou je nutné vzduch o určité relativní vlhkosti a teplotě ochladit, aby došlo k vysrážení vody, se říká rosný bod. Příklad: Pokud je v pokoji vzduch o teplotě 22,4 °C a relativní vlhkosti 41 %, pak při teplotě povrchu přibližně 8,3 °C nebo nižší začne na tomto povrchu kondenzovat voda. Jedná se většinou o chybu v návrhu a konstrukci domu, kdy se v interiéru nachází špatně izolované místo (tzv. tepelný most). Když je venku chladno, toto místo se v interiéru ochladí natolik, že vzduch, který s ním přijde do kontaktu, ztratí schopnost pojmout původní vlhkost a ta se vysráží. Identifikace takových míst a jejich oprava (pokud je to možné) je prvním krokem k nápravě. Dále se může stát, že dům nebo byt přirozeně nevětrá a akumuluje vlhkost. To má za následek i další problémy kromě vlhkosti, jako například vysokou koncentraci CO₂ nebo zvýšenou prašnost. Dobře zateplené domy typicky vyžadují tzv. nucené větrání, ideálně s rekuperací, která snižuje tepelné ztráty domu.