…sám pláč jim plakat nedovolí a když nemá kam vytrysknout proud muk, vráží se dovnitř a o to víc bolí… Peklo, XXXII, 94-96 View quoted note →

úplně popiči podcast s úplně popiči hostem o úplně popiči hudbě z úplně popiči filmů nemáš zač

časoprostor se mění, ale bitvy k boji zůstávají don quijote na provázku

až padne čas, kdy přijde spaní můj anděl se mi neubrání ani se nechce bránit vztekle křídla nám shoří, jak jsme žhaví ten příběh se dál nevypráví skončíme spolu stejně v pekle #932697

Bolelo to a ještě teď to bolí, když na to, co jsem viděl, vzpomínám; a krotím ducha více než kdykoli, aby bez ctnosti nikam nešel sám… Peklo, XXVI, 19-22 View quoted note →

život na vysočině neni žádnej med

já jsem tvůj vesmír, tvůj ostnatý drát tvůj vůdce, ty můj protektorát View quoted note →

…bolo mu krásne. Prečo by vôbec niekedy chcel žiť inak, normálne, podľa meradiel väčšinového sveta? View quoted note →

davide nemáš cigáro?

A já: „Můj pane, zde tvá vůle platí, všude jdu rád, kam chceš, se se mnou ber, třebaže víš i to, co neříkám ti.“ View quoted note →

dobré ráno v králičí noře je napsáno les je moře

srdce, krk a líčka umřela kravička pan farmář ji hýčkal teď nakrmí strýčka a k tomu mrkvička xP

Na triezve premýšľanie a plánovanie však vtedy nebol správny čas. Skočiť do víru vášne a dobroduržstva bolo možné len bez racionálneho uvažovania. View quoted note →

myslím, že myslel, že si myslím asi View quoted note →

musí bejt zvláštní pocit deště na rakev View quoted note →

Na okolnostiach ich krátkeho intenzívneho vzťahu nebolo nič obyčajné, nič. Každé stretnutie, každé slovo, každý dotyk, všetko bolo výnimočné. […] víťazstvom nad všednosťou, dôkazom, že život môže byť lepší, než si ho kedy vôbec dokázal predstaviť. View quoted note →

pytlík musí být prázdný a bříško pěkně plné najdeš si někoho mezi prahou a brnem xP

ježíš, jsa bastardem, byl zkřížen v ženě jež dala tělo bohu na rozdíl ode všech byl smířen s tím—a poté byl zkřížen znovu my všichni neseme své kříže jež bráním nám až na oblohu vyletět skrze vnitřní mříže a přiblížit se otci bohu možná až budem na odchodu necháme si svěcenou vodu dopadnout na ztrhané tváře matka, žena lidského rodu připravila nás na svobodu zatím ve stínu svatozáře #931133

a to ještě víc zkrušilo mou mysl, tomu, co bylo napůl smlčeno, snad zbytečně jsem dával horší smysl. (Peklo, Zpěv devátý, 13-15) View quoted note →

cítil iba obrovský smútok z toho, že existovať je krásne, a predsa také bolestivé, a že život sa čochvíla končí View quoted note →