tady bloguje šifrant 🇨🇿
📚 potěšení z četby každodenní
🎹 audiovizuální vjemy 🖼️
✍️ vlastní texty
🩸 do knih krvácím tady: nostr:npub1nqqe52dmxy08gktr2y337m2eh3afa3ez9aatpxt0cxl6wfcs6cfs5n9h0q
co přináší mi četba Lermontova?
nad slunce jasné uvědomění
že nemohu—byť sebevíc chci—napsat slova
tak plná bolesti a krásy; a jejich spojení
že nejsem nic než bezbarvý kámen pouhý
jenž—bezruký—marně se snaží psát
ač leží odkopnut do houští strouhy
kam psi a opilci naň chodí chcát
přesto však neustávám, stále
tu jiskru touhy uvnitř sebe mám
ne—nedávám svým snahám vale
a píšu dál a dál… zatímco umírám
#895949
View quoted note →
pevně věřím, že používat tuto knihu—obzvlášť v centrech hlídání dětí maskovaných za vzdělávací ústavy—jako úvod do filosofie, by mělo lepší dopad, než ji nepoužívat… a promítat přitom ty filmy a diskutovat o nich ofc
filosofie skrze umění ftw
View quoted note →
Heidegger nesouhlasí: „Protiklad k tomu, co je vyřčeno ryze, k básni, není próza. Ryzí próza nikdy není ,prozaická’. Je právě tak básnická, a proto tak vzácná, jako poezie.“
View quoted note →
„Básnění ve vlastním slova smyslu nikdy není jen nějaký vznešenější způsob a nápěv všední řeči. Spíše naopak je každodenní řečnění zapomenutou, a proto opotřebenou básní, z níž sotva ještě zaznívá nějaké volání.“
—Martin Heidegger, Řeč, 1950