Nikita Rjaško

Nenávist ke kapitalismu je za mě problém nevyzrálosti. Jak říká Urza v přednášce, kapitalismus je jen zrcadlo. Neznamená to, že je fér, nebo že je nutně praktickej. Je ale efektivní v komunikaci potřeb. Nevyzrálost vnímám v tom, že lidi různě hledají zkratky, jak přetvořit společnost ke svému obrazu.

Jedna z hrůz způsobená duševním vlastnictvím je mizení českejch knih, i populárních, protože asi nebyly dost profitabilní na to, aby se dál tiskly nebo převedly do ebooku. A tak musím platit sběratelský peníze za vcelku obyčejný knihy, z kterejch stejně nemá nakladatel ani korunu

Čím víc se odprošťuju od státu, tím rychleji se vyvíjím směrem k lepšímu. Neposlušnost se asi fakt vyplatí.

„Léta jsem žil v bludu, že skalní voliči dnešních vládních stran(budoucí opozice) jsou více kritičtí a přístupní věcným argumentům, než skalní voliči dnešní opozice(budoucí vlády). Není tomu tak, oba tábory jsou naprosto stejné, jako fans kotle na fotbale: Vlastním faulům se tleská, na cizí se píská, rozhodčí je mrkev, racionálno se nepřipouští, naopak je podezřelé. Za této situace se však musíme smířit s tím, že politika nebude soubojem idejí a věcných argumentů, ale hlasitého řevu. A vítězit budou ti nejhlasitější a nejméně doslýchající.“ – Miroslav Kalousek Něco na tom bude...

Neslyším moc lidí mluvit o tom, jak nebezpečný je mít pravdu navzdory mainstreamu. Jo, Bitcoin jsou revoluční peníze, rakouská škola taky dává víc smysl než ne, ale když už se oslím můstkem člověk dostane k popírání klimatický změny nebo anatomie člověka, už se ten benefit "jinakosti" vytrácí. Vesměs, čím míň člověk ví, tím lehčí je "mít pravdu", protože neví, co všechno ve skutečnosti stojí proti ní. Pokud si jednou potvrdí, že jít proti proudu bylo správný rozhodnutí, je lákavý jít proti němu znovu, a to třeba i v oblasti, o který nic neví. Z principu ale většina lidí z oboru nebude většinou hloupá. Kdyby to tak bylo, jako lidstvo už bychom vymřeli. Proto je zpravidla lepší, když se spolehneme na odborníky v daným oboru, než abychom věřili kdečemu jen proto, že to zní dobře.

Beton s vlastnostmi půdy. Za mě parádní pro chodníky a silnice, určitě se nejeden člověk zranil nebo zabil uklouznutím nebo aquaplaningem, o povodních nemluvě. https://aquipor.com/

# 5 % pro potřebné Vybrala jsem 5 %, protože mi to nepřijde ani málo, ale zároveň to není pro člověka likvidační částka. 5 % z 40 tis. je 2 000 Kč, což vyjde na zhruba týdenní nákup. Za tuhle sumu jde ale vytáhnout jednoho člověka z extrémní chudoby (příjem pod $2/den, nestačí ani na uspokojení základních potřeb) na skoro dva měsíce, a ze střední chudoby (příjem $2-$4/den) na necelý měsíc. Bez nadsázky, naše „blbá“ tisícovka nebo dvě dokážou někomu v Africe nebo Afghánistánu zlepšit život o tolik, jako kdyby nám někdo ultra bohatý dal 25 nebo 50 tis. A samozřejmě, bohatí to můžou dělat taky, a pravděpodobně by se jich 5% podíl dotknul mnohem méně než běžného člověka, ale „už dávno víme, že nemají páteř“ (narážím na obecný narativ sobeckých boháčů). Je ale na místě ukazovat na boháče, že neposílají peníze na charitu, zatímco je nebudeme posílat ani my? Podle mě je to akorát alibismus. Více info najdete v knize „Faktomluva“, případně se můžete podívat na některou přednášku od jejího autora, Hanse Roslinga.

Zdravotní a sociální „pojištění“ jsou vlastně daně, protože je člověk musí platit a zároveň zohledňují jen velikost příjmu, ne např. zdravotní stav, atp. „Poplatek“ za ČT a ČRo je vynucený a musí ho platit všichni, i když se na ni nedívají. Proč se to tedy rovnou nepřejmenuje na daň? Asi aby nevznikl povyk.